![]() |
Stát, Město: Šrí Lanka, Dambulla GPS Místa: 7.8742286N, 80.6511403E |
Stručný popis: Další pokračování ze série článků o Šrí lance. Tentokrát se přemístíme do městečka Dambulla. Oblast je bohatá na svatá místa, památky, ale také exotická zvířata. V první části se pokusím zachytit „ducha“ Dambully. Ve druhé nabídnu konkrétní report o cenách a místech, která stojí za návštěvu. |
TIP na ubytování v Dambulla |
Rozumné ubytování v Dambulla začíná už na 90Kč/osoba/noc. |
Kvalita: Moc pěkné ubytování s bazénem a se snídaní za 600Kč/osoba/noc. |
Zájezd: Ceny zájezdů na Srí Lanku startují těsně pod hranicí 20 000Kč. |
Po Kandy byla tohle srážka s realitou. Prvních pár dní jsme totiž skutečnou Šrí lanku neviděli. Příletové město Negombo (Colombo je od letiště vzdáleno přes 30 km) jsme prakticky prospali. Kandy, ležící v centru ostrova, tvoří jakousi výjimku – vzhledem i atmosférou.
Cesta autobusem trvá 4-5 hodin a jako vždy bývá provázena rytmy indické pop music. Pěkně nahlas, abychom vystoupili s krásně vygumovanou hlavou. Háže to s vámi zleva doprava. Serpentiny mají sestupnou tendenci, protože opouštíme hory centrální oblasti. Míříme zhruba 80 km na sever.
Už před vjezdem do Dambully, zatímco se má přítelkyně nechala kolébat tropickými sny, jsem si začal všímat změn. „Zatraceně, tohle musí být chudá oblast,“ říkal jsem si. Až o pár dní později mi došlo, že takhle vypadá většina země. Cesta je lemována malými krámky s ovocem, které s největší pravděpodobností jejich prodejci ráno usekli někde v korunách palmy. Stánky jsou sestaveny z čehokoliv, co se našlo, tedy kusy plechu, klacky, desky, fólie. Takže bychom je klidně mohli nazvat „slumshopy“. Cesta je prašná, chodníky nečekejte. To platí i pro samotnou Dambullu.
Autobusová zastávka je naproti tržnice. Žádné velké centrum, náměstí, ani nic podobného se nekoná. Jen cesta, hlava na hlavě a jídlo vystavené na dřevěných prknech. Samozřejmě se nás hned ochotně chopil jeden z řidičů tuktuku. Vyhrál jackpot – bílé turisty. Choval se k nám jako k britské královské rodině.
„Helou sér, helou madám! Kam to bude?“
„Vydržte, najdu si to v mobilu,“ říkám mu.
„Kam potřebujete odvézt?“
„Nevím, hledám to v mobilu.“
„Vy neznáte jméno hotelu?“
„Ne, teď to hledám.“
„A co adresu?“ udiveně se zasměje.
„Taky ne.“
„Můžu vám jeden hotel doporučit.“ Zřejmě má s někým domluvený kšeft. Jeho nabídce jsem nepodlehl.
„Vydržte, už to budu mít. Tady! Lotus Inn. Hodíte nás tam?“
Úsměv mu trochu povadl.
„Jistě, sire. 400 rupií. (54Kč)“
„300 rupií, není to tak daleko,“ odpovídám zkušeně. Pár dní smlouvání vás naučí.
Vysadil nás před… hotelem? Ubytovnou? … Ne, řekněme spíše před stodolou, se slovy:
„Zastavím vám raději tady. Majitel je trochu nervák. Taky vlastní tuktuk a nemá rád konkurenci.“
Lotus Inn skutečně vypadal jako podlouhlá stodola s plechovou střechou a se zaprášeným dvorkem. Majitel bydlel v nejhorší části. Jen čtyři stěny sbité z desek. Žádná okna, zato plazmová televize a skútr zaparkovaný v kuchyni jsou samozřejmostí. Cena za noc byla 6 dollarů (140Kč). K dispozici měl majitel ještě další tři pokoje. Nebylo na co si stěžovat. Pokoje byly čisté. Malá místnost s manželskou postelí, větrákem a koupelna. Víc jsme nepotřebovali.
S řidičem jsme se později sešli na cestě před hotelem, abychom majitele neprovokovali. Vzal nás na jídlo. Když jsme ho ještě večer pozvali na colu, pomalu se nám klaněl. Večeři mu prý chystá manželka, ale měl jsem pocit, že kdybych mu ji koupil, postaví nám totem a bude jej uctívat i po našem odjezdu. Jeho oddanost mi byla až nepříjemná. Cítil jsem se jako otrokář. Někteří ze starších, a obzvláště chudších Šrílančanů si ale skutečně ještě nezvykli na to, že už se nemusí před nikým klanět. Nakonec jsme se ještě domluvili na tom, že nám zajistí safari v národním parku Minneriya, ve kterém je k vidění 150 slonů. Ekvivalentem k tomuto počtu byla cena, jenž nám nabídl – 150 dollarů (3450Kč). Když jsem se pro kontrolu později zeptal majitel našeho ubytování, zjistil jsem, že standardní cena se pohybuje kolem 100 USD (2300Kč). Z obchodu jsem tedy k nelibosti našeho řidiče odstoupil a našel jiného, který nám vše zajistil za 85 USD (1950Kč) a spokojeně se při tom usmíval. Nejsem žádný skrblík. Nevadí mi platit za skutečnou hodnotu. Na Šrí lance jsou ale všichni zvyklí kohokoliv ze západu doslova vyždímat. Pevná cena za službu zde často neexistuje. Pokud nebudete smlouvat, zaplatíte tolik, kolik v kapse máte.
Dambulla a její okolí je v mnoha ohledech jedním ze svatých míst Šrí lanky. Pojedete-li po hlavní cestě, nemůžete minout strom Bódhi, který je samozřejmě jednou z větví legendárního stromu, pod kterým princ Siddhártha dosáhl probuzení. My se nyní na některá konkrétní místa zpětně podíváme.
Cave Temple
Zjevně nejvýznamnějším místem přímo v Dambulle je jeskynní chrám, jehož historie sahá až do 1. století př. n. l. Jeskyně ukryta v útrobách 150 m vysoké skály. Vchod do chrámu je postaven přímo pod skalním převisem, což v návštěvníkovi zákonitě vzbuzuje obdiv. Největší jeskyně má asi 50 m na délku a 20 m na šířku/hloubku s výškou stropu cca 7 m. Samotný strop bych nazval Sixtinskou kaplí Šrí lanky, protože je celý pokryt stovky až tisíce let starými malbami, které znázorňují období z Buddhova života. K vidění jsou také desítky a desítky soch, jejichž stáří rovněž sahá hluboko do historie, ve které o nějakých Češích ještě nikdo neměl ponětí. Tyto ukázky malířství a sochařského umění Asie nám připomínají, že slovo „staré“ rozhodně neznamená „primitivní“, právě naopak. Jeskynní chrám není daleko od cesty a cesta k němu může pro ty z vás, kteří se v Dambulle hodláte pozdržet, znamenat příjemnou každodenní procházku. Nezapomeňte ale, že jako turisté ze západu si vždy musíte zakoupit ticket.
Sigiriya a Pidurangala
Jedna z prvních fotografií, kterou uvidíte, když si do vyhledávače zadáte název tohoto tropického ostrova, je obrázek skály uprostřed ničeho. Sigiriya byla osídlena ještě v období před Kristem. Na jejím vrcholu stál kdysi dobře chráněný královský palác s lázněmi. Od jednoho průvodce jsme dokonce slyšeli, že před 2000 lety tam mělo tehdejší království elektřinu a přistávací plochy pro… ne mimozemšťany, nelekejte se, ale pro letadla. Tuto informaci vám nepředkládám jako ověřený fakt. Znamená pro mě jen to, že historie Šrí lanky je stále ověnčena nezmapovanými místy. Pravdu o nich se už asi nikdy nedozvíme. Rozhodně jsou ale pro nás dobrodruhy zajímavá.
Skalní pevnost Sigiriya není chráněna pouze svým ztíženým přístupem, ale také důmyslným kanálem, do kterého byli patrně už na přelomu letopočtu vloženi ti nejúčinnější hlídači – krokodýli. Jednoho jsme ve vodě viděli a shodou okolností se tam na naší zpáteční cestě koupali dva Šrílančané. Když jsme se našeho řidiče tuktuku překvapeně ptali, jestli to není nebezpečné, odpověděl jen: „Velmi!“
Výstup na vrchol vás bude stát 30 USD (700Kč) za osobu. Existuje však varianta, o které se turista dozví většinou až na Šrí lance. Nedaleko Sigiriyi je podobná skála, kterou ovšem na fotkách nenajdete. Jmenuje se Pidurangala a v době největší slávy Sigiriyi sloužila jako svaté místo a klášter pro mnichy, kteří tam žili v malých, ale rozhodně bytelných kobkách, které si postavili pod skalním převisem. Pozůstatky hrubých zdí tam leží dodnes. Vrchol Pidurangaly nenabízí jen kouzelný výhled na okolní přírodu, ale pochopitelně také výhled na pevnost Sigiriya. Zvláštním bonusem jsou také záhadné linie obdélníkového tvaru, vyryté do povrchu skály nebo například zbytky starobylé stúpy. Jedná se ale opravdu pouze o zbytky.
Vstup na Pidurangalu také není zdarma, řádově se ovšem jedná pouze o stovky rupií za osobu. Přístup na vrchol není bez těžkostí, ale zvládne jej každý včetně všudypřítomných potulných psů, kteří vás na Šrí lance provází opravdu všude. Výhled, jenž vrchol Pidurangaly posléze nabídne, rozhodně stojí za tu námahu.
Safari v parku Minneriya
Safari v parku Minneriya si musíte domluvit dopředu. Je třeba si pronajmout řidiče s jeepem, který se postará i o vstupné a papírování. Dostat se k nějakému není vůbec složité. Stačí si jen v Dambulle stoupnout na cestu, počkat dvě, tři vteřiny až se kolem vás slétnou řidiči tuktuku a zeptat se jich na safari. Jeden z nich vám zaručeně safari zajistí. Cena samozřejmě dohodou.
Výlet trvá celé odpoledne. První půlhodinu, kdy jsme jeli prašnou cestou lesem a křovinami, jsme si mysleli, že těch 85 USD (1950Kč) jsme mohli rovnou spláchnout do záchodu. Neviděli jsme opravdu nic. Jen prach a křoví. Po půlhodině se ale před námi otevřela volná planina s jezery a my jsme nabyli dojmu, že nás jeepem záhadně přepravili z Cejlonu do africké savany. Všech 150 slonů, kteří v parku Minneriya žijí, se nám přišlo představit. Na frontu jeepů jsou už navyklí a nebojí se přijít blíž. Jeepy ale mají přesně vyhrazenou trasu, aby slony příliš neobtěžovaly. Jejich počet je také omezen, takže si možná před vjezdem do parku chvíli počkáte. Pokud chcete vidět slony v jejich přirozeném prostředí, mohu vám safari v parku Minneriya doporučit.
V příštím díle se konečně podíváme i na pláž.
-
- Část: Šrí Lanka, Kandy – Rady maminky, přílet, tuktuk, ubytování
- Část: Šrí lanka, Kandy – Hotel v Kandy a výlet s tuktukem
- Část: Na Šrí lanku s batohem – Co si s sebou (ne)vzít a co (ne)očekávat?
- Část: Šrí lanka, Dambulla – Chrámové jeskyně, zbytky skalních chrámů a sloní safari
- Část: Šrí lanka, Trincomalee – Turisticky klidnější pláže s havrany a dobytkem