![]() |
Místo: Bai Tho Mountain Stát, Město: Vietnam, Ha Long, Bay GPS Místa: 20.9475167N, 107.0785250E |
Stručný popis: Ha Long Bay patří ve Vietnamu mezi nejnavštěvovanější místa. Čítá téměř 2 000 obydlených či neobydlených vápencových ostrůvků. Největším z nich je ostrov Cat Ba. Ha Long Bay byla v roce 1994 zapsaná do Seznamu světového dědictví UNESCO a v roce 2012 na seznam sedmi novodobých divů světa. |
Všichni, kteří jedou do Vietnamu, míří také do slavné Ha Long Bay. I my jsme tam měli namířeno. Je několik možností jak Ha Long Bay navštívit. Nejjednodušší a taky nejdražší možností je zaplatit si organizovaný výlet už rovnou z Hanoje. Další možností je dojet do Ha Long City po vlastní ose a tam si pořídit nějaký výlet nebo ukecat někoho z místních rybářů, aby vás vzal na projížďku mezi skalami. Z Hanoje se do Ha Long City dostanete pohodlně autobusem. Cesta trvá cca 5h, záleží zrovna na řidiči a na tom, jak dlouhé přestávky udělá.
Přiznám se, že organizovaný výlet jsme si neplatili. Jednak proto, že to nemáme rádi a jednak proto, že cestujeme lowcost. Po 8 měsících cestování už si prostě rozmyslíte, za co dáte peníze. Plavbu mezi skalami, tak jak je to u placeného výletu, jsme absolvovali hned 2x a to cestou tam a zpět z ostrova Cat Ba. Rozhodli jsme se proto, že další plavbu nechceme, ale za to chceme zátoku také vidět ze shora. Kolikrát to je lepší pohled. Vyhlídka v zátoce na největším ostrově Cat Ba nás příliš neuspokojila, Ha Long Bay byla vidět jen z části a my jsme měli touhu udělat nějaké hezčí fotky. 🙂
Začala jsem tedy pátrat na googlu, kam bychom se tedy mohli vydat. Google toho moc nenabídl. Vlastně nic. Všude jen samé placené výlety po Ha Long Bay, kde snad vyšplháte na nějakou vyhlídku, ovšem výsledek nejistý. Odpověď dal až instagram. V Ha Long City se nachází to magické místo, odkud mají všichni tak hezké fotky. Není to ovšem žádná oficiální vyhlídka, ale televizní vysílač. A dost utajený. Název Poem Mountain (Bai Tho) lze snadno vyhledat na google maps, ale cesta tam už tak dobře značená není. Ostřílení cestovatelé místo google maps používají aplikaci maps.me, která funguje i offline. Tam vám po zadání názvu Bai Tho vyjede cestička, která vás alespoň trochu nasměruje, kde naleznete vchod. Je to totiž úzká ulička mezi baráky, nijak neoznačená.
Trefili jsme samozřejmě uličku vedle a tápali. Moc bílých turistů se tu nepohybuje, takže místní hned věděli, co hledáme. Nasměrovali nás do správné uličky a my vyšli první schody. Najednou nám cestu zastoupila starší paní a chtěla po nás zaplatit vstup 50 000 dongů (cca 50 Kč). Tohle je v severním Vietnamu celkem běžné, místní vybírají vstupné tam, kde žádné není. Na nějakém blogu jsem si přečetla, že ostatní platili 10 000 dongů za jednoho. Tenhle princip šizení turistů mě štve, takže odmítám platit víc než 10 000 dongů. Paní sice rozhazovala rukama, ale nakonec nám cestu přece jen uvolnila.
Následují další schody, které vedou asi tak do půlky cesty. Pak začíná o něco těžší cesta a takové trochu šplhání po kamenech. Vylezla jsem nahoru už po čtyřech, úplně vyčerpaná a zpocená. Nahoře se usadíme mezi ostatní a snažíme se v tom dusnu uschnout, abychom si potom mohli udělat ty báječné fotky. Výhled je opravdu parádní, ale je zataženo. Vydali jsme se do Vietnamu v dubnu, takže už vlastně po sezoně. Déšť nás dostihnul hned několikrát. Doporučuji tedy vydat se do Vietnamu, především do toho severního, ideálně do března. Pár pěkných fotek se nám přeci jen podařilo udělat. 😉 Nahoře jsme strávili asi hodinu, především kocháním a nabíráním sil na cestu zpátky, přece jenom cesta dolu bývá horší než nahoru.